—————
—————
Myslím si, že už jsem dost starý na to, abych mohl prezentovat svůj vlastní názor a své zkušenosti bez ohledu na to, jestli si někdo myslí něco jiného. Přitom bych chtěl ale zároveň podotknout, že mnou prezentované názory nemusí být vždy nezvratné a jsem si toho plně vědom. Současně se mi ale nechce ustupovat z tradic podkovářského řemesla, o kterém si myslím, že bylo u nás na vynikající úrovni díky vojenským podkovářským školám. Některé absolventy těchto škol jsem měl možnost zažít a můžu říct, že byli velmi kvalitně vzdělaní jak teoreticky, tak i prakticky. Je velká škoda, že toto všechno upadlo v zapomnění, návaznost nebyla obnovena a řemeslo se dostalo do velkého úpadku. Zvrat nastává až v devadesátých letech minulého století, kdy několik nadšenců zakládá organizaci podkovářů a začínají se intenzivně vzdělávat na seminářích a následně své zkušenosti diskutují mezi sebou. Z této skupiny lidí se stává několik jedinců opravdu kvalitními odborníky v podkování koní. Po několika letech působení této organizace přichází to, co nám dlouho chybělo pro vzdělávání nových uchazečů a to je škola a jako bonus vynikající kniha s neskutečně širokým a odborným pojednáním o problematice podkování.
Nešvary mezi podkováři a majiteli koní: čím dál častěji se setkáváme s různě okovanými koňmi od mladších kolegů. Většinou se k těmto dostanu v případě, kdy nastane nějaký problém / kulhání/. Kdž se začnu pídit po tom, kdo koně koval, tak odpovědi jsou skoro vždy shodné - jméno mě neznámé, človék ve věku do 35 let , ale skoro vždy s titulem "ortoped" nebo ještě lépe "specialista" a kove nám proto, že je odborník levný a nebo přestal kovat proto, že na něho nemáme peníze. Ale problémy s pohybem u pacienta nadále přetrvávají. V některých případech se také dozvím, že majitel jméno svého podkováře ani nezná nebo ho nikdy ani neviděl a tento koně koval na doporučení ošetřovatele. Někdy se také stává, že si majitel stěžuje na to, že podkováři řekl jak má okovat, ale on toto nerespektoval a proto kůň kulhá, jelikož si informace o podkování zjišťoval v diskuzi na Equichannelu / internet/.
Co je podle mne špatného v podkování koní a co všechno může působit na jeho bezproblémový a bezbolestný pohyb?
Pokud koně bolí pouze jedna noha, tak je tento kůň pro jakoukoliv práci nepoužitelný a to je velmi závažný problém na který je potřeba neustále myslet , podle toho se ke koni chovat a celé podkování tomuto problému přizpůsobit.
Zamyšlení nad vhodným a nebo nevhodným podkováním koně - co je to správně podkovaný kůň. V prvé řadě musím mít k podkování koní vzdělání. Dále je to posouzení rovnováhy končetiny předozadní a stranové. Takže se bavíme o těžišti, osách a pákách. Umět toto uvést v praxi je pro většinu mladých podkovářů velký problém. Dále je nutné posoudit celkový postoj koně a jeho pohyb. Následuje úprava rohového pouzdra, k tomu vhodně zvolená podkova s odpovídajícími podkováky. Dále navazuje kvalitní úprava podkovy na rohové pouzdro. Tuto úpravu můžu kvalitně provést jen tehdy, pokud umím s podkovou pracovat zatepla na kovadlině. Tyto základní úkony jsou těžko proveditelné, pokud člověk nemá odpovídající vzdělání s kvalitní praxí. A další chyby , / důvody/, které vedou k nekvalitnímu okování: 1/ pracovní podmínky, 2/ bezpečnost práce, 3/ špatné vybavení dílny, 4/ nepřipravený kůň k podkování, 5/ nepřesně stanovená diagnoza a v neposlední řadě komunikace s majiteli. Pokud nemá veterinář ortopedii jako specializaci nebo jako koníčka , tak nemá představu o tom, co se dá a nebo nedá technicky provést a co je podkovář schopen zvládnout. Pak je diagnoza a následně provedená práce nedokonalá a někdy i poškozující. Např.mezikostní sval, bolestivost kopytního kloubu. Když přihlédnu ke všem těmto faktorům, tak z toho vyplývá, že valná část nemocných kopyt je získaných a ne vrozených. A toto by měl být varovný signál pro všechny, kteří tvrdí, že mají koně rádi. Následky, které z toho plynou - k u l h á n í . Jsou to změny tvaru rohového pouzdra v důsledku nevhodného použití a natvarování podkovy. Na to navazuje změna tvaru kopytní kosti , dále je to kopyto ostroúhlé, kopyto plné, na které se nabalují bolestivé a traumatizované chrupavky. U těchto kopyt se ještě setkáváme s hodně slabým a bolestivým chodidlem, dále bych uvedl bolestivost kopytního kloubu, arthrosa korunkového kloubu, zkostnatělé chrupavky, kopyta těsná a polotěsná, kopyta postižená hnilobami , bolestivost kolaterálních vazů a bolestivost natahovačů a ohybačů atd. Tyto bolestivé stavy nemusí mít na svědomí vždy jen podkováři, ale i jejich majitelé, jezdci a trenéři. Např. co se děje pokud trenér nemá odpovídající znalosti o anatomii a mechanice pohybu koně a následně jeho zdravotního stavu. To zaprvé. A když k tomu navíc asistuje jezdec pod vedením tohoto trenéra a neumí jezdit, tak z toho vychází produkty, které jsou dnes k vidění skoro na všech jízdárnách. Podle toho vypadá úroveň jezdců, kterou okolo sebe vidím plus zdravotní problémy koní, kteří toto musí snášet. Moje zkušenost: na hale vidím koně, kterého jsem koval asi 10 let a byl prodaný jako rekreační kůň. Trenér nutí koně a jezdce k provedení cviků na malém kruhu. Kůň odmítá spolupráci a jezdec je jezdecky nepoužitelný. Asi po 10ti minutách je kůň pod pěnou, jezdec nadává, trenér taky, kůň odmítá spolupracovat. To už ale nevydržím, jdu za trenérkou, kterou znám a upozorním ji, že kůň má problém s hleznem, že je vidět jak nechce nohu zatížit a proto není schopen cvik provést, protože ho noha bolí. Je k tomu potřeba ještě něco dodat?
Jsou 40tistupňová vedra, koně jsou na výbězích 24 hod. Výběhy jsou vypasené a od slunka spálené. Voda teplá, někdy žádná nebo zkvašená. Koně poštípaní od hovad, teče jim z očí. Kopyta suchá, rozpraskaná. V zimě koně 24 hod. na výběhu, výběhy zmrzlé, voda zmrzlá, koně vykazují velmi špatný pohyb. Jsou všichni naboso. Když si zvednete nohu těchto koní, kopyta jsou olámaná, chodidla značně opotřebená a citlivá, rohové střechy nevyvinuté, poškozené, bolestivé a většinou s hnilobami. Když se pak majitelů těchto koní zeptám , jestli mají své koně rádi, tak se na mě dívají - COŽE SI TO VŮBEC DOVOLIJI! A to už se nechci zmiňovat o tom, jak vypadají koně po korekcích některých kopytářů nebo po podkování některých podkovářů, jak vypadá stájová hygiena / nemyté žlaby, nedesinfikované boxy, pavučiny, plísně, houby, roztoči/. To je jen malý výčet toho, co může vaše koně poškozovat a je dobré se nad tím zamyslet.
Nabízíme jílovitou hlínu do kopyt, která vašemu koni dodá optimální vlhkost a pružnost a vašemu podkováři usnadní jeho práci.
Hlínu plníme do plastových kýblů. Cena balení je 200,- Kč za 20 kg. Pokud budete mít zájem, zavolejte nám a nebo napište.
První srpnový víkend se konaly v krásném jezdeckém areálu rakouského města Stadl Paura hned dva evropské šampionáty. O titul Mistra Evropy přijeli soutěžit nejlepší podkováři, a dále již po druhé v historii zde zavítali všestranně využitelní haflingové...........
Prosím, sledujte diskuzi na www.equischannel.cz, ke které jsem se připojil. Budu rád, pokud zde také napíšete své názory, příspěvky.
https://www.equichannel.cz/forum/diskuze/1321337
Soutěž tradičně proběhla v Dánsku ve dnech 11. až 13. března 2011.
Již po několikáté se zúčastnili zkušení soutěžící Kubias Jiří a Černok Petr. Již druhou účast absolvovali Kostka Martin s Fišerem Michalem. Premiéru jako soutěžící si skusil nový účastník Filip Študen, který vybojoval velmi dobré výsledky. Náš věrný technický delegát Pavel Horák se tentokrát nemohl zúčastnit a tak jeho místo zaujal nový člen ŽSP Radovan Konečný. Jeho dlouhodobý pobyt v zahraničí a tím pádem výborná jazyková vybavenost pro nás ostatní byla velikým přínosem.
Letošního ročníku se zúčastnilo 100 soutěžících, což bylo o něco méně než v předešlém roce. V základním kole neskončiil ani jeden z našich zástupců v dolní polovině. Všichni se pohybovali do první 40. Velmi vyrovnané výkony byly v první dvacítce soutěžících. Do nedělního finále postupovalo z předchozích kol po součtu bodů 20 nejlepších. Tak jako loni i letos se probojovali Petr Černok s Jirkou Kubiasem. Smůlu měl Martin Kostka, který skončil na 21. místě. Dvacet účastníků nastoupilo k rozhodující bitvě, která byla omezena časovým limitem 80 minut na výrobu dvou podkov a okování dvou diagonálních končetin.
Jirka Kubias skončil na velmi hezkém 13. místě a Petr Černok celkovém 18. Myslím si, že všichni naši zástupci v této soutěži můžou být se svou prací spokojeni. Méně spokojený bych byl s výsledky rozhodčích, kteří účastníky posuzovali. Asi není žádoucí, aby na tomto Mistrovství výrazněji uspěl někdo, kdo do této skupiny severských států nepatří.
TEXT: Rochovanský Josef
PROSÍM, SLEDUJTE TUTO DISKUZI, PO ZVEŘEJNĚNÍ MÉHO PŘÍSPĚVKU (VIZ. NÍŽE) SE ZDE ZAČALO HOJNĚ DISKUTOVAT.
WWW.EQUICHANNEL.CZ - DISKUZE - VETERINÁRNÍ DISKUZE - CO VY NA TO? PODKOVY NECHAT NEBO NE?
Čtení příspěvků na toto téma je opravdu mimořádně poučné. Protože jsem si reakce na tento dotaz přečetl a vlastně jsem nenašel žádnou konkrétní odpověď, ale místo toho jenom nějaké doměnky a názory, chtěl bych se také připojit k zde probíhající diskuzi.
Milá slečno Šuláková a pane Langře, nevím to úplně přesně, ale asi před deseti lety se v České republice objevila skupina lidí a tito se nazvali Kopytáři. Nikdy před tím jsem se s tímto názvem nesetkal. Z vašich reakcí článků, které jsou zde publikovány a ostatních vyznavačů, kteří píší ty odborné elaboráty o bosonožství mám pocit, že jste mimořádně agresivní skupinou ke všem, kteří mají jiný nebo odlišný názor a přitom tvrdíte, že to není pravda. Jako příklad uvádím větu slečny Šulákové v jednom jejím příspěvku: Kdyby mému koni chtěl někdo vtloukat hřebiky do kopyt, hnala bych ho holí. Dále tato diskutující slečna naznačuje ve svých článcích, že má koně s nějakým problémem, který si zavinila sama. Už ale nepíše o co se jedná a jaké vymyslela řešení pro nápravu. No a ještě bych chtěl poprosit, zda můžete uvést, jaké máte vzdělání, když umíte tak dobře rozpoznat špatnou práci podkovářů a dobrou a nedoceněnou práci Kopytářů. Dále mně na této diskuzi zaráží, že někteří majitelé, kteří zde mají také své příspěvky a kovou u nich snad ti dobří podkováři a jsou s jejich prací spokojeni po několikaleté spolupráci je zde neumí ani pojmenovat, natož jejich práci obhájit. Až budou mít příznivci Bosonožství a jejich Kopytáři za sebou alespoň padesátiletou tradici, navíc podloženou praxí a tato se dostane alespoň na úroveň a tradici podkovářství, tak pak by snad mohli i kritizovat práci těch ostatních. Co já znám a viděl jsem na vlastní oči kopytáře pracovat, málo který z nich je řemeslně zručný, natož aby si uměl třeba dobře nabrousit kopytní nůž a nebo uměl používat kleště a rašpli. Proto si myslím, že je to pro ně určitý způsob seberealizace a toto jim maximálně vyhovuje k jejich zviditelnění. Ještě krátký dodatek k celé diskuzi. Na dotaz slečny ohledně řešení schváceného koně tu nepadla jediná konkrétní odpověď. Je to v podstatě jeden veliký blábol, kde se dohadujou dvě skupiny lidí a trvá už hodně dlouho, ale nic zde neřeší a ukazuje jen na to, jaká skupina lidí je zde mimořádně kvalitně vzdělaná v oboru podkovářství a veterinární ortopedii. Přeji vám, aby jste se vzdělávali víc a víc si sami mezi sebou radili. Ti co by k této problematice měli opravdu co říci, ať už odborným vzděláním a nebo vzděláním s dlouholetou praxí neberete vůbec v potaz. Sebevědomí to nemá chybu.
UKÁZANÁ PLATÍ - POKUD BUDOU MÍT LIDÉ Z ŘAD VYZNAVAČŮ BOSONOŽSTVÍ ZÁJEM O PŘÍMOU KONFRONTACI S PODKOVÁŘI, MŮŽOU SE ZÚČASTNIT STROUHÁNÍ STÁDA V HŘEBČÍNĚ MĚNÍK - KUBIŠTA 7. LEDNA 2011 OD 9.00 HOD. NÁŘADÍ SI VEZMĚTE S SEBOU.
V sobotu 15.5.2010 proběla v hřebčíně pana Kubišty v Měníku příprava uchazečů o zkoušky Europodkováře. Ty se následně uskteční na faktultě veterinární kliniky v Brně v termínu 25.-27.6.2010. Pokud by měl někdo zájem o bližší informace, popřípadě by se rád zúčastnil některé akce, informujte prosím Podkovářskou školu s.r.o. na tel. +420604799797.
V dánském Herningu proběhla ve dnech 12.-14.března 2010 soutěž podkovářů severských států. Mezi 110 soutěžícími, kteří se zde sjeli porovnat své umění byli také 4 členové Živnostenského společenstv (ŽSP) z ČR. Tato soutěž má výbornou atmosféru a je velmi dobře organizačně propracovaná. Celý program a průběh všech kategorií soutěže je promyšlený a pro účastníky velmi příjemný. Možná je to i pro to, že jedním z velkých mecenášů této soutěže je v Dánsku velmi úspěšná rodina Bergrů kovářů a podkovářů, kteří se na této soutěži prezentují.
Pan Jiří Kubias a Petr Černok zde startovali již po čtvrté a nastoupili do hlavní soutěže. Oba dva si vedli velmi dobře. Do nedělního finále postupovalo prvních dvacet soutěžících z předchozích kol. Oba dva soutěžící úspěšně prošli a postupovalli z 12. a 18. místa. Samozřejmě je to velký úspěch. Tuto pozici si téměř udrželi až do úplného závěru, pan Kubias obsadil 16. místo a pan Černok místo 19.
Celá soutěž má několi kategorií a jedna z nich byla vypsána pro mladé a začínající podkováře, které se zúčastnili naši dva noví zástupci ŽSP Michal Fišer a Kostka Martin a odbyli si zde svou premiéru. Soutěž se jim velmi dobře vyvedla. Této soutěže se účastníci mohou zúčastnit pouze dvakrát.
Jelikož jsme se soutěže zúčastnili již po čtvrté, tak nervozita z celého prostředí a neznalost průběhu samotné soutěže nezanechala tolik nejistoty jako při první účasti. Rozhodčí, organizátoři a soutěžící se už znají a tak se i lépe i s větším klidem pracuje a to je znát i na výsledcích. Co dodat? Tento ročník se nám velmi povedl a myslím si, že podkováři z České republiky opravdu dobře prezentují své řemeslo a začíná se o nich vědět i za hranicemi naší Vlasti. Pokud se podaří ŽSP vychovat ještě několi kvalitních podkovářů, určitě se nemusíme obávat, že se na účastníky podobných soutěží budou rozhodčí dívat jako při prvním startu v Dánsku, ale spíše budou čekat jak zase Češi překvapí.
EVROPSKÝ ŠAMPIONÁT PODKOVÁŘŮ 2010
5.-7.2.2010 Francie Bordeaux
Mistrovství Evropy podkovářů se uskutečnilo ve dnech 5.-7.2.2010 ve francouzském městě Bordeaux. Soutěž probíhala v areálu výstaviště, kde se zároveň konala výstava jezdeckých potřeb a jedno z kvalifikačních kol světového skokového poháru. Velmi dobře obsazená a náročná soutěž podkovářů poskytla velmi kvalitní zážitek. Účast několika Mistrů světa a Evropy slibovala opravdu vysoce kvalitní podívanou.
Mimořádně dobře zorganizovaná soutěž neměla po organizační stránce žádný zádrhel. Velmi dobře se předvedli mladí adepti učňovských škol podkovářského řemesla, kteří měli na starost veškerý technický provoz a zabezpečení celé soutěže. Pro účastníky byla soutěž co se týče kvality a obtížnosti mimořádně náročná a tím pádem pro diváka neuvěřitelně poučná a zajímavá. Bylo až s podivem sledovat soutěžící jak jsou neskutečně řemeslně zdatní a co všechno umí s kusem žhavé tyče udělat pouze za pomoci kladiva, kovadliny, rýhováku, znamenáče a pilníku. Nemluvě o vynikající fyzičce závodníků. Tohoto šampionátu se mimo jiné zúčastnili i dva zástupci Živnostenského společenstva podkovářů (ŽSP) České republiky a nevedli si ale vůbec špatně. Soutěžící Jiří Kubias se probojoval k údivu všech zúčastněných až do finále a celkově ukončil soutěž na vynikajícím 12. místě z 42 soutěžících. Dalším našim startujícím členem ŽSP byl Petr Černok, který skončil celkově na velmi pěkném 24. místě.
Co ještě dodat? Určitě vynikající úspěch, který v naší malé koňařské společnosti asi ani nikdo nezaznamená. Je to ovšem velká škoda. Toto krásné a velmi náročné řemeslo má v naší republice přece jen několik jedinců, kteří jsou schopni soutěžit a pracovat na evropské úrovni a skoro nikdo o tom neví. Snad se jednou toto krásné řemeslo podaří vrátit tam, kde kdysi bylo a naváže na svou vynikající pověst a historii. Až povedou mladé adepty tak kvalifikovaní mistři, jako jsme je viděli na soutěži ve Francii nebo v Dánsku, případně v Německu, tak pak se snad v budoucnu dočkáme i nějakého Mistra Evropy. No řekněte, nebylo by to krásné?
Josef Rochovanský
Webové stránky pořadatele - WWW.EUROPE-MARECHALERIE.COM
Seznam přihlášených podkovářů - SEZNAM_PRIHLASENYCH.pdf (157,1 kB)
Výsledková listina - VYSLEDKY.pdf (128,3 kB)
Eva Rochovanská je fanoušek |
Jsme rádi, že vám můžeme nabídnout videoklip naší akce - Den podkovářů v Noutonicích, který se konal 15.8.2009. Větší rozlišení najdete na https://www.youtube.com/watch?v=dXmRIwmQE94.
Rádi bychom také touto cestou poděkovali Jiřímu Rubešovi, který vše natočil a zpracoval.
Na veterinární klinice v Heřmanově Městci se ve dnech 27. a 28.11. 2009 konal seminář podkovářů pod záštitou Živnostenského společenstva podkovářů. Oběma organizacím děkujeme.